Den D + 1, 0930

Naše jednotka se nacházi spolu s malým počtem vojáků z 2. pěší na kraji Normandské vesničky Mortain. Včera večer se pěchota pokusila o průlom do středu vesnice, ale bez letecké podpory a podpory tanků byly jednotky vytlačeny z prvních dobytých pozic zpět na kraj vesnice, kde naším záchytným bodem bylo pouze pár domů. Každou chvíli měli přijet čerstvé posily z pláže a tak jsme čekali. Kolem 0945 jsme zaslechli hukot motoru, který se blížil k našim pozicím. Seržant Ted Francis Cortez a desátník Phillip Baker přivedli britské posily, které měli napomoct americkým jednotkám při průlomu do města.
K dobytí města bylo zapotřebí podopory jak ze země tak ze vzduchu. Bylo nutné zabezpečit dopravní tepnu vedoucí středem města vyřadit z provozu protilatedlové dělo. Němci své protiletadlové pozice urputně bránili asi do 1130, kdy desátník Thomas Jackson za asistence seržanta Sagera z 2. pěší a krytý zbytkem jednotky vběhl pod palbou k dělu a náloží ho vyřadil z provozu. Tím jsme získali leteckou podporu a zásobování ze vzduchu. Taky jsme dobyli několik strategických bodů pro další postup. V ruinách domu jsme našli dopis s šifrou adresovaný někomu od Luftwaffen. V šifře mohla být informace, která by nám pomohla, taky jsme věděli, že rozšifrovací tabulka je někde ve městě a musíme ji získat. Primárním úkolem však stále bylo osvobodit město a postup byl vykoupen velkými ztrátami. Znovu se podařilo dostat hloub za německé linie a s menšími ztrátami dobýt pár domů. Postup nám velice ztížil německý ostřelovač, jehož zásahy byly přesné a většinou smrtící. Po zneškodnění ostřelovače britskými jednotkami se nám dostala do rukou rozšifrovací tabulka. Pomocí jí jsme zprávu dešifrovali a získali jsme informaci o setkání důstojníku někde v námi obsazené části města. Setkání bylo naplánováno na 1300. Ukryli jsme se v budovách a čekali. Před první hodinou nás napadli němci na pravém křídle a my přišli o jeden důležitý strategický bod. Všechno úsilí bylo vydáno na znovudobytí domu a udržení pozic. Německý oficír se však na místě setkání objevil včas zakrytý kulisou německé ofenzívy. Na důstojníka narazil náš zdravotník pfc. Jimmy Harnett. Z jejich pohledů v očích bylo poznat, že ani jeden tuhle situaci nečekal. Hleděli si do očí a mířili na sebe. Když němec zjistil, že se nachází za nepřátelskou linií, sám se spojencům vzdal.
Po výslechu jsme zjistili jen to, že dopravní tepna po které nám mají přijet zásoby a posily je zaminovaná a taky to, že když němci jestli budou odtženi od zásob, budou z města ustupovat technikou spálené země. Odminováním cesty byl pověřen specialista seržant Ted Francis Cortez a za palebné podpory se mu nakonec podařilo dostat z cesty miny a zbytek jednotek cestu zabezpečil tak, že po ní mohli k nám proudit další zásoby a posily.
Teď už zbývalo jen vyhnat zbylé německé jednotky z města. Spojenecký postup nejdříve nenarážel na velký odpor. Spojenecká morálka byla tedy na vysoké úrovni a podceňovala německé obránce. V poslední velké budově jsme narazili na těžký odpor a postupovali místnost po místnosti. V příšeří budovy oslněni sluncem svítícím okny jsme málem nepoznali britského vojáka, který taktak unikl nechtěnému zastřelení spojeneckými jednotkami. Přízemí bylo dobyto někdy v 1520. Na húře domu se nacházeli ještě poslední německé jednotky. Na hůru se dalo dostat jen po schodišti, což bylo nemožné. Němci jej bránili provizorními střílnami dírami ve stropě a stěnách. Asi jedinou možnost jak němce překvapit využili pvt. Gregory Garnett a pvt. William Demasi po střeše domu. Když měli možnost němce napadnout, zasekl se Garnettovi samopal a byl zastřelen. Pvt. Demasi pak bez jeho podory padl také za oběť němcům. Posledním spojeneckým vojákem byl destáník Thomas Jackson, který se dobrovolně vzdal německým jednotkám, když ho obklíčili jednotky SS v přístavku budovy.
Někdy se to holt nepovede a narozdíl od pohádek vítězí i ti zlí :) Němcům se pak podařilo dostat město zpět pod kontrolu a uštědřit tak spojencům další ztráty na životech při dalším dobývaní Mortain.